HISTORIE OBCE

Historie obce

Máme-li si připomenou historii Bělče, Bzové a Elbančic musíme si současně připomenout také historii hradu Šelemberku, se kterým jsou naše obce těsně spojeny po celá staletí, neboť
k panství šelemberskému patřily.
Zakladatelé Šelemberku byli páni, kteří ve svém štítu nosili sviňskou hlavu. Jmenovali se podle různých sídel: z Valdeku, Hazenburku, Rožmitálu, Šelemberku. Kdy a jak se tento rod, který žil ve středních Čechách, do této krajiny dostal, není známo.

Rovněž o založení hradu i jeho panském rodu před 14.stoletím prameny mlčí. Je možné předpokládat, že se tak stalo na počátku téhož století.
V mešní knize Načeradské se připomínají někteří předkové rodu šelemberského, totiž Přibyslav, Vratka a Přibík, kteří se svými bratřími asi v roce 1278 postavili kůr v načeradském kostele. K tomu se dodá, že snad panství šelemberské náleželo Vítkovcům.
První, který jméno našeho hradu nosil, byl Přibyslav z Křimíku, jinak ze Šelemberku řečený, jenž někdy před rokem 1318 horu Pavlov prodal Vilému z Vožice.

Další držitelé hradu Šelemberku byli:

1341 Přibík mladší
1349 Janek za Šelemberku
1359 Ondřej ze Šelemberku
1371 Čeněk ze Šelemberku (bratr Ondřeje)
Po roce 1408 mizí jméno pánů ze Šelemberku ze zdejší krajiny. Vznikli jinde jakožto držitelé zboží a platnými službami se nejednou obětovali své vlasti až do svého vymření na konci 16.století.
1397 založil nový majitel Šelemberku Aleš z Ryzenburku nový oltář v janovském kostele
1419 jej posledně nacházíme jako pána na zdejším panství

O osudech hradu Šelemberku za husitských válek naše prameny mlčí, není však možné, aby tento hrad byl docela ušel jakékoli škodě a útoku, když v okolí byly sváděny časté a tuhé boje. Držitelé hradu, kteří asi byli u katolíků, udrželi se tvrdostí zdí hradebních a později tam vládli páni, kteří byli u strany podobojí. V husitských válkách nabyl panství šelemberské Albera z Těchobuze.

1431 Mikuláš z Hořic
1465 Mikuláš z Hořic se synem Mikulášem mladším. Na začátku 16.století držel Šelemberk Přebor z Radejšína a 1518 ho prodal Albrechtovi Ciplovi z Kravska
1542 hrad držela dcera Kateřina z Kravska, která se provdala za Petra Mrackého z Dubé. Zemřela roku 1553. Petr Mracký zemřel roku 1554. Jejich syn Petr zemřel roku 1555 a Vilém brzy po něm. Dědicem panství se stal jejich strýc Karel Mracký z Dubé.
1586 3.března prodal Karel Mracký z Dubé šelemberské panství Michalu Španovskému z Lisova a na Pacově, nejvyššímu písaři království českého, který ho připojil k vožickému panství, jež zakoupil od krále Rudolfa II. v roce 1479.
Hrad Šelemberk byl neporušený na počátku 17.století a též opravován, že se v něm mohlo ještě v roce 1629 bydlet. Nedlouho potom byl opuštěn a jeho staré zdi již podpírané a opravované, se pak po krátkém čase sesuly a jen skálopevná věž dovedla vzdorovat všem nepohodám až po naše časy.

Historie Bělče

Běleč se rozprostírá pod mírným návrším, odedávna příslušná k blízkému Šelemberku, s ním přikoupena byla k panství mladovožickému. Roku 1371 uvádí se jako svědek Vítek z Bělče, který měl ve vsi panské sídlo a jeho bratrem byl Čeněk ze Šelemberku. Roku 1523 připomíná se ve vsi také dědiník, Mikuláš z Bělče. Roku 1654 bylo tu 10 osedlých, 2 nově usazení, 2 na živnost zkažení, 3 chalupníci, 1 zahradník osedlý a jeden pustý.

Název obce Běleč procházel takovýmto vývojem: